Další stopy ve Štěchovicích

Smyčka ve Štěchovicích se zvolna zatahuje. S největším úsilím se daří Helmutu Gaenselovi získávat snímky leteckého průzkumu z období druhé světové války z oblasti, která jej zajímá. Pravda, fotografie nejsou příliš kvalitní – ale co je důležité: Gaensel je má v rukou! A co víc: má v rukou i snímky okolí, které z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme. Dvojice snímků představuje vstup do podzemí, který podle srovnání s okolím vypovídá o tom, že pod zem mohla zajet i nákladní auta. Snímek druhého otvoru – který letoun pořídil o kus dál – svědčí o tom, že šlo o výstup větracího systému z podzemního úkrytu. Vzhledem k tomu, že na dalších snímcích nechybí ani řeka Sázava, Helmutovo dlouholeté tušení najednou dostalo přesné obrysy. Je jasné, kde je jedna z chodeb umístěna a Helmut zná přibližné místo, kde je třeba začít kopat, aby se vstup do podzemí objevil. Jedinou otázkou zůstává, kdy se kopat začne.

Helmut Gaensel uzavřel koprodukční smlouvu se společností Europe DMT Production o podmínkách výroby a exploatace filmu s pracovním názvem Pražská spojka. Cílem je natočení celovečerního filmu o životních osudech Helmuta Gaensela.
Zapadlé JU-52 na louce poblíž Hradištka
Helmut Gaensel v České televizi
	Česká televize připravila k výročí konce druhé světové války dvacetidílný publicistický cyklus Jaro 45 …když u nás končila válka. Cyklus přináší zajímavé postřehy i nové pohledy na události, které nejsou všeobecně známy, nebo se o nich dosud příliš nemluvilo. Štáb České televize při mapování událostí, které přineslo válečné finále na Benešovsku, připomněl také historii pátrání po Štěchovickém pokladu. Natáčelo se v rokli Dušno nad Štěchovickou přehradou a v reportáži vystupoval Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu a samozřejmě guru všech hledačů pokladu Helmut Gaensel. Ten opět vyjádřil své pevné přesvědčení, že poklad existuje. Znovu se odvolal na svědectví lidí, kteří v roce 1945 viděli na vlastní oči desítky světlých beden a dokonce byli přítomni jejich impregnování poblíž speciální impregnační pece. Připomněl i dvojici letadel JU-52, která přistála na sklonku války s neznámým nákladem poblíž Hradištka, a když se jim
po vyložení nepodařilo kvůli podmáčenému terénu odstartovat, přes noc byla rozebrána a jejich části uloženy neznámo kam. Jindřich Marek podrobně popsal okolnosti nálezu a vyzvednutí tzv. Frankova archívu Američany v roce 1946 a poukázal na to, že právě tady se mohla zrodit legenda Štěchovického pokladu, která ale podle něj mohla zůstat jen legendou. Přestože by si nalezení dalších artefaktů přál, s ohledem na roli Emila Kleina v posledních dnech války, příliš na ně nevěří. Emil Klein byl podle něj pověřen příliš nebezpečným úkolem (podrobněji v kapitole Wallenstein táhne na Prahu), k němuž by nedostal rozkaz nositel zásadního tajemství Třetí říše. Helmut Gaensel s úsměvem připustil, že přes informace, které dostal od Emila Kleina, přes plánky, které získal v jižní Americe, přesto, že při pátrání použil nejmodernější technologie amerických vědců, pracovníků NASA a desítek dalších odborníků, pátrání po pokladu se dá shrnout jednoduše: „Zatím nic.“ Přesto v nalezení a vyzvednutí pokladu stále věří a říká: „70 let od konce války by pro nalezení pokladu bylo hezkým symbolem. Třeba jej naplním.“ Karl
Karl Herman Frank	Únor 1946 - Američané odvážejí Frankův archiv
Wallenstein táhne na Prahu Už jsme zmínili názor, který zpochybňuje roli Emila Kleina jako hlavního organizátora uložení Štěchovického pokladu. Opírá se především o to, že Klein byl v květnu 1945 pověřen velmi nebezpečným úkolem, při kterém se mohl dostat do zajetí, nebo dokonce padnout. A ten, kdo by ho pověřil uložením významných tajemství Třetí říše, by toto neriskoval. Připomeňme si tedy stručně roli plukovníka Emila Kleina v samém finále války. SS-Standartenführer Emil Klein, velitel SS-Pionier-Schule 4 Hradischko velel jedné ze dvou skupin svazku SS-Kampfverband Wallenstein. Pojmenován byl podle frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna (německy Albrecht von Wallenstein). Jednalo se o souborné označení pro jednotky SS, které postupovaly od 5. 5. 1945 proti Pražskému povstání od jihu ze cvičiště SS-Truppenübungsplatz Beneschau na Neveklovsku. Postup z jihu byl veden dvěma bojovými skupinami: „Západní“ z Hradištka přes Zbraslav na Smíchov zvaná SS-Kampfgruppe Moldauthal, právě které velel Emil Klein. Druhá skupina „Východní“ byla nasazena proti Krči a Pankráci. Spolu s dalšími jednotkami se měly do rána 6. 5. 1945 soustředit na okrajích Prahy a za úsvitu zahájit z několika směrů koncentrovaný útok podporovaný letectvem a vstřícnými útoky německých sil v Praze. SS Kampfgruppe Wallenstein postupovala od jihu dvěma proudy po obou březích Vltavy, jednotkám na levém břehu velel von Klein. A právě jeho vojákům se připisují masakry civilistů například na Zbraslavi, v Lahovicích nebo na Barrandově.
	Tisk o Helmutovi Na jaře 2014 přijel na Hradištko za Helmutem Gaenselem syn plukovníka Kleina Siegfried. Přes to, že se Siegfried Klein narodil do rodiny velitele Pionier Schule der Waffen
SS Hradischko - tedy ženijní školy - na Hradištku Emila Kleina až v roce 1943, na tohle místo se dostal podruhé až nyní. Podrobněji v článku.
Štola konečně zaměřena! To, že hledání štěchovického pokladu potřebuje nový impuls, bylo jasné už delší dobu. Poklad (nebo to, co se tak nazývá) leží pod zemí už přes 65 let a prakticky stejně tak dlouho se hledá. Výsledek usilovné práce všech hledačů, ať už to byla armáda, vnitro, Omnipol, Helmut Gaensel, Pepa Mužík, Ondřej Vetchý nebo desítky dalších příležitostných kopáčů, byl vždy stejný: nenašli nic. Zprávy o hledání pokladu přestaly plnit titulní strany novin, zmizely z televizního vysílání a krajina kolem Hradištka upadla do obvyklé všednosti. Ale letos na jaře zazvonil Helmutu Gaenslovi telefon: „Hi, Helmut, Ed Fagan speaking.“ V tu chvíli to tak nevypadalo, ale právě přišel zřejmě nejvýznamnější impuls v celé historii hledání štěchovického pokladu. Co se vlastně stalo? Americký – pro mnohé kontroverzní - advokát Edward Fagan úspěšně zastupoval oběti holocaustu a vymohl jim značné finanční odškodnění. Švýcarské banky na konec vyplatili v mimosoudním vyrovnání 1,25 miliardy dolarů. Fagan se ale konty ve švýcarských bankách zabýval dál a zjistil, že klíč k řadě z nich má být někde u Prahy. Jeho pátrání pokračovalo v Německu, přineslo nové poznatky a také odkaz na znalce causy štěchovického pokladu Helmuta Gaensela. Výsledek: Ed Fagan navštívil Hradištko a společně se sponzorem celého projektu dalším americkým advokátem Jamesem Lowym oslovili Helmuta Gaensela, aby jim pomohl proniknout do podzemí. Krátce na to začalo další kolo průzkumů. Soustředily se na okraj obce Hradištko, na místa, kde Helmut Gaensel už pátral, ale nové poznatky z Německa umožnily přesněji vytipovat konkrétní místo. Společnost G Impuls použila metodu odporové tomografie přístrojem ARS-200E. Měřila trasu cca 103 metrů, vzdálenost mezi jednotlivými elektrodami byla 1 metr a zkoumala zem do hloubky 10 metrů. Ze zprávy společnosti G Impuls: Jak je zřejmé, profil zachytil pouze jedinou výraznou anomálii. Jedná se o vysokoodporové těleso mezi metrážemi 28 – 34 v hloubce okolo 4 metrů. Modelem stanovené odpory dosahují hodnot až 10.000 Ohmm. Tato hodnota je pro horniny v této lokalitě velmi netypická a mohlo by se proto jednat o umělý objekt. Anomálii doporučujeme ověřit vrtem na metráži 31 nebo doplňkovým geofyzikálním průzkumem. Obrázek geofyzikální anomálie nedává ani na vteřinu pochybnost o tom, že 65 let po uložení štěchovického pokladu Helmut Gaensel a jeho lidé zaměřili zcela jasnou štolu na zcela konkrétním místě! Co bude následovat Souběžně se řeší několik věcí: - vstup na pozemek a možnost průzkumného vrtu - jedná se s úřady o podmínkách vlastnictví případného nálezu - domlouvá se konkrétní datum nástupu vrtné techniky pro ověřovací vrt a současné spuštění minikamery do vrtu - vzhledem k předpokládanému rozsahu prací bude Helmut Gaensel spolupracovat i se svým někdejším rivalem Josefem Mužíkem. Z informací Helmuta Gaensela vyplývá, že průzkumný vrt by měl být otázkou několika týdnů, pokud bude úspěšný, začnou přípravné práce pro rozsáhlejší průzkum podzemí. Edward Fagan, Helmut Gensel, James Lowy
Další stopy ve Štěchovicích Smyčka ve Štěchovicích se zvolna zatahuje. S největším úsilím se daří Helmutu Gaenselovi získávat snímky leteckého průzkumu z období druhé světové války z oblasti, která jej zajímá. Pravda, fotografie nejsou příliš kvalitní – ale co je důležité: Gaensel je má v rukou! A co víc: má v rukou i snímky okolí, které z pochopitelných důvodů nezveřejňujeme. Dvojice snímků představuje vstup do podzemí, který podle srovnání s okolím vypovídá o tom, že pod zem mohla zajet i nákladní auta. Snímek druhého otvoru – který letoun pořídil o kus dál – svědčí o tom, že šlo o výstup větracího systému z podzemního úkrytu. Vzhledem k tomu, že na dalších snímcích nechybí ani řeka Sázava, Helmutovo dlouholeté tušení najednou dostalo přesné obrysy. Je jasné, kde je jedna z chodeb umístěna a Helmut zná přibližné místo, kde je třeba začít kopat, aby se vstup do podzemí objevil. Jedinou otázkou zůstává, kdy se kopat začne.
	Wall Street Journal o Gaenselovi Příběh hledání Jantarové komnaty Helmutem Gaenselem se opět dostal do světových médií. Tentokrát se na něj zaměřil renomovaný Wall Street Journal. Autorka Jennifer Saranow v on-line vydání deníku z 9. listopadu na straně W1 poutavě vypráví o ztracených pokladech. Patří mezi ně například Svatý grál nebo španělská galeona se zlatým pokladem – a pochopitelně i Jantarová komnata. Součástí článku je i interaktivní mapka, kde po rozkliknutí symbolů jednotlivých pokladů dostanete další informace. Článek najdete na této adrese: http://www.emailthis.clickability.com/et/emailThis? clickMap=viewThis&etMailToID=911960150&pt=Y
Podzimní sraz lodí na Vltavě u hotelu Mandát

Helmut Gaensel v České televizi

Wallenstein táhne na Prahu

Tisk o Helmutovi

Štola konečně zaměřena!

Co bude následovat

Další stopy ve Štěchovicích

Wall Street Journal o Gaenselovi

Podzimní sraz lodí na Vltavě u hotelu Mandát