Štěchovický poklad

Narozen 1934 v obci Kovářská u Chomutova v bývalých Sudetech. Absolvent báňské průmyslovky v Jáchymově a Příbrami.

V 50. letech pracuje jako havíř v jáchymovských uranových dolech. V letech 1961 – 62 vězněn ve Valdicích společně s Emilem Kleinem. Po propuštění odchází z republiky do Německa a pak do USA. Majitel zlatých dolů v jižní Americe (v Bolívii firma Gaensel Gold Mines), potom majitel stříbrných dolů v Montaně v USA. V jižní Americe pátrá po nacistických prominentech, kteří se sem uchýlili z Německa. V roce 1968 vydává ve Velké Británii knihu The Prague Connection (v českém vydání Štěchovický poklad, vydalo v roce 1992 nakladatelství Horizont).

Helmut Gaensel musí při svých rozsáhlých aktivitách i ve svém pokročilém věku často cestovat. My jsme ho s fotoaparátem zastihli při nedávném pobytu v USA. Uznejte, že mu to sekne!

80 LET HELMUTA GAENSELA

Helmut Gaensel oslavil v letošním roce úžasné 80. narozeniny! A jak jinak, než dalšími aktivitami, které jej mají dovést k vytouženému Štěchovickému pokladu. Aktuální snímek jej zachytil se synem plukovníka Kleina Siegfriedem při jeho pobytu ve Štěchovicích (víc informací v sekci Novinky).

Helmut Gaensel se narodil v roce 1934 v obci Kovářská. Městys Kovářská se rozkládá na hřebeni Krušných hor v údolí potoka Černá voda v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Snímek ukazuje Gaenselův rodný dům. Oba rodiče měli hudební nadání – otec Franz se sice živil jako malíř pokojů, ale zároveň působil jako dirigent orchestru v Chomutově. Tam se seznámil s budoucí manželkou Martou, která zpívala především v různých kabaretech.

Většinu válečných let prožil Helmut Gaensel v Praze už jen s matkou a jí také následoval do odsunu do saské obce Neue Schleuse. Odtud se tajně vracel za babičkou do Kovářské, kterou odsun nepostihl, a po složitých peripetiích se mu podařilo zůstat u ní natrvalo.

V roce 1949 nastoupil jako horník do jáchymovských uranových dolů.

1954 – 1956 základní vojenská služba u 60. praporu PTP v Mošnově u Ostravy.

V roce 1959 je odsouzen za špionáž proti Československu. Rozsudek je ale fiktivní, jeho cílem je dostat Gaensela do blízkosti plukovníka Kleina, který je držen ve věznici Valdice. Gaensel slíbil československým úřadům pomoc při získání informací, které by vedly k nalezení Štěchovického pokladu. Po dobu dvou let stráví po boku Kleina několik měsíců, jednoznačný výsledek se ale nedostavuje.

1964 – plukovník Klein je propuštěn z vězení a předán do Německa.

1964 – 1968 Helmutu Gaenselovi začíná žít život dobrodruha. Ve službách československých úřadů pendluje mezi Východem a Západem (funguje jako Pražská spojka), pomáhá s návratem německých vězňů z Československa a výměnou za to získává nejrůznější informace.

1968 – měl se uskutečnit první velký pokus o vyzdvižení Štěchovického pokladu. Stanovený termín 21. 6. se ale nestihl a byl přeložen na září. Po okupaci ČSSR sovětskou armádou zůstává Gaensel v Německu, kde právě působí. Ještě v témže roce odchází do Brazílie, kde spolupracuje s německými válečnými vysloužilci a otvírá zlaté doly. Zakládá společnost Gaensel Gold Mines.

1977 – pomáhá americké CIA v rámci akce Perský koberec překazit nelegální obchod s íránským uranem. Děkuje mu tehdejší prezident USA Jimmy Carter. Především s americkými republikány spolupracuje i v dalších letech a získává řadu uznání například od prezidenta Ronalda Reagana nebo ministra zahraničí Alexandra Haiga.

V dalších letech podniká v těžebním průmyslu, především rozvíjí těžbu v dolech na stříbro v americkém Salt Lake City. Také se angažuje v dolech na zlato v Bolívii a na stříbro v americké Montaně a Coloradu.

1990 – vrací se do Československa, aby pokračoval v hledání Štěchovického pokladu (víc informací v jiných sekcích).

2003 – oženil se, manželka se jmenuje Laďka Gaensel.

2004 – kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu za stranu Občanská federální demokracie.

2014 – pokračuje ve hledání Štěchovického pokladu a jantarové komnaty, slaví 80. narozeniny, které zaregistrují i některá média.

2019 – se těší dobré kondici a rozhodl se ve svých 85 letech obnovit hledání pokladu.

Poklad v médiích

HELMUT GAENSEL V ČESKÉ TELEVIZI

Česká televize připravila k výročí konce druhé světové války dvacetidílný publicistický cyklus Jaro 45 …když u nás končila válka. Cyklus přináší zajímavé postřehy i nové pohledy na události, které nejsou všeobecně známy, nebo se o nich dosud příliš nemluvilo. Štáb České televize při mapování událostí, které přineslo válečné finále na Benešovsku, připomněl také historii pátrání po Štěchovickém pokladu. Natáčelo se v rokli Dušno nad Štěchovickou přehradou a v reportáži vystupoval Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu a samozřejmě guru všech hledačů pokladu Helmut Gaensel. Ten opět vyjádřil své pevné přesvědčení, že poklad existuje. Znovu se odvolal na svědectví lidí, kteří v roce 1945 viděli na vlastní oči desítky světlých beden a dokonce byli přítomni jejich impregnování poblíž speciální impregnační pece. Připomněl i dvojici letadel JU-52, kterápřistála na sklonku války s neznámým nákladem poblíž Hradištka, a když se jim po vyložení nepodařilo kvůli podmáčenému terénu odstartovat, přes noc byla rozebrána a jejich části uloženy neznámo kam. Jindřich Marek podrobně popsal okolnosti nálezu a vyzvednutí tzv. Frankova archívu Američany v roce 1946 a poukázal na to, že právě tady se mohla zrodit legenda Štěchovického pokladu, která ale podle něj mohla zůstat jen legendou. Přestože by si nalezení dalších artefaktů přál, s ohledem na roli Emila Kleina v posledních dnech války, příliš na ně nevěří. Emil Klein byl podle něj pověřen příliš nebezpečným úkolem (podrobněji v kapitole Wallenstein táhne na Prahu), k němuž by nedostal rozkaz nositel zásadního tajemství Třetí říše. Helmut Gaensel s úsměvem připustil, že přes informace, které dostal od Emila Kleina, přes plánky, které získal v jižní Americe, přesto, že při pátrání použil nejmodernější technologie amerických vědců, pracovníků NASA a desítek dalších odborníků, pátrání po pokladu se dá shrnout jednoduše: „Zatím nic.“ Přesto v nalezení a vyzvednutí pokladu stále věří a říká: „70 let od konce války by pro nalezení pokladu bylo hezkým symbolem. Třeba jej naplním.“

V únoru roku 2021 uspořádala Česká televize v populárním cyklu debat Historie.cs. pořad věnovaný 75. výročí objevení tzv. Štěchovického archívu (11. února 1946). Diskuse, kterou moderoval Přemysl Čech, se zúčastnili pracovník Vojenského historického ústavu historik Jindřich Marek, autor knihy „Štěchovický poklad – konec legend“ Jaroslav V. Mareš a vedoucí Státního oblastního archivu Benešov Michal Sejk. Autoři pořadu dali slovo i Helmutu Gaenselovi, který potvrdil, že se připravuje další kolo pátrání po Štěchovickém pokladu ve spolupráci s americkými investory.

Celý pořad můžete sledovat zde: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie -cs/221411058220007/

Kapitolu o Štěchovickém pokladu najdete i v knižní podobě televizního pořadu Toulavá kamera. Kniha „Toulavá kamera 32“ vás v kapitole Štěchovický poklad zavede do míst, která jsou s legendou nejslavnějšího českého pokladu spojena. Provede vás naučnou stezkou „Vystěhované Hradištko“, takže se můžete vydat na vlastní pěst po místech, která jsou s hledáním pokladu spojena už několik desítek let. Podrobně se seznámíte se zatím jedinými fakty, která jsou se Štěchovicemi spojena a těmi jsou právě informace o vyzvednutí tzv. Frankova archivu. Projdete celou historii hledání pokladu, která se od této události odvíjí a načichnete nakažlivým optimismem Helmuta Gaensela, který přibližuje své nejnovější záměry, které mají definitivně vynést poklad na světlo světa. Knihu „Toulavá kamera 32“ vydalo nakladatelství freytagandberndt.

JUBILEUM VELKÉHO HLEDAČE

Pochybuji, že by se v Česku našlo větší a zároveň zamotanější tajemství, než je příběh Štěchovického pokladu. Existuje vůbec nebo jde jen o dobře živenou chiméru? Vždyť se hledá prakticky nepřetržitě od roku 1946, štěstí kolem Štěchovic zkoušely snad stovky hledačů, v některých místech je tu země rozvrtaná jako ementál. Nasazeny byly obyčejné krumpáče, ale i vrtné soupravy, některé šachty měly parametry důlních děl, používaly se georadary i vrtulníky – a výsledek? Jedno dokonalé, velké ovšem skvěle mediálně uchopené NIC!

Nejpilnějším hledačem za celá ta dlouhá desetiletí byl bezesporu Helmut Gaensel. Narodil se v roce 1934, v obci Kovářská u Chomutova v německé rodině a v těchto dnech oslavil v plné síle své osmdesáté narozeniny. Bilancujme spolu s ním.

Veškeré šílenství začalo 11. února 1946, kdy ke Štěchovicím přijíždí skupina amerických vojáků. Bez vědomí a povolení československých úřadů otevírá do té doby neznámou štolu, vyzvedává z ní bedny s částí archívu K. H. Franka a odváží je do Německa. V té době má vnitro v rukou plukovníka Emila Kleina dřívějšího velitele ženijní školy SS na Hradištku nad Štěchovicemi.

Okamžitě je vyslýchán a naznačuje, že by toho mohlo být v podzemí kolem obce možná víc. Konkrétní však není. Ministr obrany Alexej Čepička vytváří z oblasti vojenský újezd a začíná se kopat.

V dalších letech tu kope i ministerstvo vnitra, poslední práce za minulého režimu organizuje ještě kolem listopadu 1989 obchodník se zbraněmi – podnik zahraničního obchodu Omnipol. V devadesátých letech nastupují Helmut Gaensel, Josef Mužík a celá plejáda dalších hledačů včetně třeba herce Ondřeje Vetchého a někteří z nich zkoušejí štěstí dodnes.

Jejich aktivity sleduji jako novinář celých oněch pětadvacet let. Legenda pokladu má přímo luxusní zázemí: něco – ve Frankově štole – se tu opravdu našlo. Za války odtud byli vystěhováni místní obyvatelé a vznikl tu německý vojenský prostor – nikdo z našich nevěděl, co se tady děje. Něco by tu skutečně mohlo být ukryto – dodnes se postrádá třeba ona slavná jantarová komnata i další věci.

Sídlili zde ženisté, jsou tu stará důlní díla, za války se dokončovala štěchovická přehrada – ideální místa ke hře na schovávanou. A konečně: Helmut Gaensel znal plukovníka Kleina za jeho věznění u nás i z pozdějších kontaktů po Kleinově odchodu do Německa. Lepší aranžmá pro uložení pokladu nemůže vymyslet nikdo. Za ta léta jsem okolí Štěchovic prolezl s různými hledači křížem krážem, plazil se v podzemí, díval se na historické snímky a nejčastěji právě Helmutu Gaenselovi kladl stále stejnou otázku: „Tak kdy bude poklad venku?“ A v nedokonalé češtině jsem dostával stále stejnou odpověď: „Uz, uz pane Cech.“ - Nejslavnější hledač věří na Štěchovický poklad i ve svých osmdesáti a stále doufá, že pokud jej někdo najde, bude to právě on. Ale přece jen si pootevírá dvířka pro případ, že by poklad byl přece jen fikcí: „A kdybych ho nenašel, tak i ta léta hledání stála za to“, říká. A já mu to věřím.

Autor: Přemysl Čech
Pořad: Názory a argumenty | Stanice: ČRo Plus

TISKOVÁ ZPRÁVA: DALŠÍ POKUS O NALEZENÍ ŠTĚCHOVICKÉHO POKLADU

Hradištko pod Medníkem 13. 5. 2019. - Další etapu ve hledání Štěchovického pokladu ohlásil Američan Bruce Mottl. Oznámil vznik společnosti Dakota International Exploration Group se sídlem v Jižní Dakotě, která se poklad chystá vyzvednout. Společnost založili čtyři fyzické osoby včetně Helmuta Gaensela, neúnavného hledače pokladu. Právní servis v České republice hledačům poskytuje advokátní kancelář rutland and partners pod vedením JUDr. Moniky Rutland.

Podnikatel Bruce Mottl ke svým záměrům uvedl: „Věřím v úspěch především proto, že se mně a mým přátelům podařilo získat patřičné dokumenty uvolněné v poslední době z archívů amerických tajných služeb a ze zdrojů z jihoamerické Paraguaye. Disponujeme takovými informacemi, že si myslím, že poklad nebudeme složitě hledat, ale spíš ho vyzvedneme.“

Helmut Gaensel, který letos v červnu oslaví 85. narozeniny, k další etapě hledání Štěchovického pokladu řekl: „O existenci pokladu jsem přesvědčen od té doby, kdy jsem v roce 1964 poznal plukovníka Emila Kleina, který za války velel ženijní škole SS na Hradištku. Do nalezení toho pravého místa jsem věnoval mnoho let svého života a desítky miliónů korun. Ale tentokrát jsem přesvědčený víc než kdykoliv před tím, že máme to správné místo.“

Hledači se chtějí zaměřit na tři zcela konkrétní místa v okolí Štěchovic, kde má být poklad od konce druhé světové války uložen. Helmut Gaensel ho v těchto místech hledal už v druhé polovině 60. let, kdy práce musel zastavit po okupaci Československa sovětskými vojsky. Znovu jej začal hledat od 90. let. Společnost Bruce Mottla má pro první etapu prací k dispozici milión dolarů. Pokud se podaří získat všechna potřebná povolení, chtěli by poprvé kopnout do země letos na podzim.

Odhaduje se, že podzemí u Štěchovic může ukrývat vědecké poznatky, především z bývalého Institutu císaře Viléma. Dále tu můžou být ukryty cennosti naloupené nacisty po celé Evropě, stejně jako umělecká díla ze sbírky Hermanna Göringa a další předměty. Vzhledem k mezinárodnímu přesahu této akce budou hledači postupovat v součinnosti s orgány Evropské unie i s českou vládou.

Kontakt: Helmut Gaensel, mandat.sro@seznam.cz
Právní zastoupení: monika.rutland@rutlands.cz

Na jaře 2014 přijel na Hradištko za Helmutem Gaenselem syn plukovníka Kleina Siegfried. Přes to, že se Siegfried Klein narodil do rodiny velitele Pionier Schule der Waffen SS Hradischko - tedy ženijní školy - na Hradištku Emila Kleina až v roce 1943, na tohle místo se dostal podruhé až nyní. Podrobněji v článku.

WALL STREET JOURNAL O GAENSELOVI

Příběh hledání Jantarové komnaty Helmutem Gaenselem se opět dostal do světových médií. Tentokrát se na něj zaměřil renomovaný Wall Street Journal. Autorka Jennifer Saranow v on-line vydání deníku z 9. listopadu na straně W1 poutavě vypráví o ztracených pokladech. Patří mezi ně například Svatý grál nebo španělská galeona se zlatým pokladem – a pochopitelně i Jantarová komnata. Součástí článku je i interaktivní mapka, kde po rozkliknutí symbolů jednotlivých pokladů dostanete další informace.